NOVÁ ŘÍŠE.

Sejděm se všichni, kteří jdeme stranou,

sražme se k sobě na své úzké cestě,

na níž nám kynou nepoznaná světla

a hoří upomínky čistých duší.

Opusťme stíny, kde jsme modlili se,

pobořme chrámy, v nichž nás prodávali,

zvedněme z prachu korouhve své chudé

a pějme hrdé písně na pochodu...

Své ženy čisté, něžné, zlatovlasé,

ty potomkyně Anadyomené

vezměme v náruč, nesouce je slavně

před oltář božsky krásné Afrodity...

Tam rozpálí nám vína stuhlé mozky,

tam vášeň krev nám vzpění divým varem,

až zrudnou láskou naše bílé duše

a rozkošemi slavně opijem se...

Sejděm se všichni... Silní, vítězící

přes mrtvoly všech chorých, unavených,

půjdeme v dálky do těch světlých krajů,

kde založíme novou říši krásy.