NOVÉ JARO.

Jaro se vrátilo na boží svět,

listům již v obalech těsno je, těsno,

za mořem ptáci již dali se v let,

co mi as přineseš, letošní vesno?

V zem jsi již zadýchla, rozlila svit,

zlatý svit sluneční modravým řekám,

a já tu, v srdci svém podivný cit,

jeden květ bělostný na ten svět čekám.

Kdy mi jej položíš ve chvějnou dlaň,

nad ním zda nad vlastním zajásám žitím?

Neklid i strach i touhu jak stráň,

která má zítra již rozkvésti, cítím.