NOVÉ ZRODY

By Antonín Sova

Tady v těch domech kolébky stály,

těch, k nimž světové písně už zalehaly

o nové lásce, jež spojí všecka srdce i ruce.

Odtud vyjdou

dobývati svět láskou ti, kdož prudce

zatouží po zbratření a po poznání všeho,

duše když svět ještě dělí zlatem nebo bídou,

aby se zúčastnili dění zázračného.

Ti, kdož tu zbudou zas, vtlačí se v kout

čtyř svých stěn a uváznou navždy svými těly,

zvyknou si na drsnou příchut země, na dobrodružnou pout

nikdy se neodváží za těmi dobyvateli.

Ale svým dětem

řeknou zas o odvážných těch, o zmizelých,

a ti, když odervou se a pustí se také světem

v pochodech nekonečných, v plavbách smělých,

z nových svých výbojů, z nových svých sídel a z nového štěstí

pošlou svých vzkazů holubice. A zelené ratolesti.