Nový rok.

By Vilém Ambrož

Rok nový přešel věků svaté prahy,

zda spásu nese, zda-li lidstva zmar? –

Lid zírá tuchou v jeho věštné tahy,

a hledá štěstí kolísavý dar.

Já nechci zříti budoucnosti taje,

ni času sníti roušku tajemnou;

ať blaho zkvete, bolu plod mi zraje,

jen k nebi hled, vždyť Bůh jest nade mnou!

Kdo svaté víry ozbrojí se štítem,

kdo uchopí se kotvy naděje,

ten neutone nikdy v moři lítém,

a vítěznou se září zaskvěje!

Kdo lásky poklad v duši ctnostné chová,

kdo v světa klamný vír se nevnoří,

aj, tomu nový rok jen novou bláhu snová,

a v blaho mění všechno příkoří.