Nu, kdo by to byl řek’?

Tam v Římě neomylný kdys

kohos chtěl vyhojit

a na schromné nohy jej

zázračně postavit.

„I vstaň a choď!“ pravil k němu,

ten však s sebou hned flek’,

a papež se dal na útěk –

nu, kdo by to byl řek’? –

Kdosi kdys vytáh’ do boje,

statně se ozbrojil,

na Prušáka tah’ s čepicí,

jak přijde, by ho zbil.

Prušák však přešel hranice,

aniž by se byl lek’,

ztracena byla čepice,

nu, kdo by to byl řek’? –

Panička měla mužíčka,

ten větroplachem byl,

co ona doma dřela se,

on v hospodě hejřil;

a jednou z rána vše sebral,

kde co bylo, utek’!

A ten že z lásky si jí vzal?

nu, kdo by tohle řek’? –

Kdos výskal si a dobře žil,

o nic se nestaral,

do lázní v letě jezdíval,

o obchod nic nedbal.

Najednou vše mu zadáví,

krám zamknou na zámek;

bankrot se k němu dostaví,

nu, kdo by to byl řek’? –

Kluk ničemný se ve škole

ničemu neučil,

a přec, když přišlo ku zkoušce,

on premiantem byl.

Otec dal víno presentem,

kluk dostal obrázek! –

Za víno premiantem být,

nu, kdo by to byl řek’? –

Po volbě bylo jásotu

v naší straně až dost,

jen ultra kasíňákové

měli ukrutnou zlosť.

Že vyhrajou-li našinci,

taký budou mít vztek,

ty páni Schützi-Roudnici,

nu, kdo by to byl řek’? –

Na vídeňský tah vsadil si

kdosi tři numera;

a velké plány stavěl si,

že jistotně vyhrá!

Tah byl a on pranic neměl,

ubohý chudáček! –

Ve Vídni on chtěl něco mít,

nu, kdo by to byl řek’? –

Kačer se kdysi s houserem

na smetíšti porval

a kohout na to díval se,

choval se neutrál!

Proč neplet se v to trošíčku

tento přešťastný rek?

Mělť přeraženou nožičku,

nu, kdo by to byl řek’? –