Nuže, pěvče, pohov duši,

Nuže, pěvče, pohov duši,

zatoužilť jsi býti sám,

však u věčných krásách davu

neukláněj marně hlavu,

nepni k nebes končinám!

Přímou tváří, přímou myslí

v skutečnosti vyhledej

úsvit šťastnějšího žití,

a co láska do hvězd vznítí,

v hlubokosť svých ňader skrej!