O cítím v sobě, ve všem BOHA zas,

O cítím v sobě, ve všem BOHA zas,

on mluví ke mně hudbou v prameni,

dá útěchu mně tichem v jeseni,

mně s jara vánkem hladí mdlému vlas,

on počátek a konec, květ i klas,

mne ráno volá jitra rumění,

s ním hovoří mé večer tušení,

a jeho království je ve mně, vás,

mu láska bezejmenné znamení,

modlitbou k němu, radost, veselí.

Jak motýl světlem kdož jím zmámeni,

ho popře krásnější pojetí jich,

a kdož mu nejblíž, blahem zšíleli,

on zákon zákonů, taj tajů v nich.