O jaro věčné úrody,

O jaro věčné úrody,

o mocné jaro Boží,

kdy ruka tvá pak nových sil

v přírodu, v národ vloží?

Kdy osvěží nás divoce

tvůj dech životodárný,

kdy z mrákot pustých vyvolá

den skutků bujný, parný?

Čekáme v slzách příchod tvůj,

vztek naše květy láme,

ze všad zní posměch jízlivý,

že marně, marně ždáme.

O přijď již, jaro vítězné,

ať kouzlem tvojích vděků

vyhyne v lidu zpomínka

předlouhých, žalných věků.