O kéž dovedu zkrotit již

By Jiljí Vratislav Jahn

O kéž dovedu zkrotit již

své tužby nedočkavé,

jež hltají mé síly zdroj

jak tygrů hlody dravé;

kéž jsem již věčných bojů prost

s proroky falešnými,

jež lákají nás k propasti

za sny pozlacenými;

kéž mohu hromem do světa

nevděčnou pravdu nesti:

Jen vlastní silou roste strom

a klene ratolesti.

Jen vlastní silou národy

si spásu dobývají,

a kdyby té již neměli –

nechť tiše umírají!