O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne,

O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne,

jenž prazákonem, spoluprapříčinou

ať v slunce soustavu zřím, jež se šine

kol jiné dál neb v mléčnou dráhu jinou

než naše jest, jen život vidím všude,

jenž v lásku ústí, která život plodí.

O není smrti. Já mé, v růži rudé

jež včera žilo, básník dnes, se zrodí

zas zítra, v ne-já snad, leč láskou věčno.

Mžik lásky závrati slast tvoji věstí,

již vesmír má tvé cítě nekonečno –

ne symbol jen, tys, lásko, vrchol štěstí.