O Martinu Hoef-Huertovi.

Velhartice plny světla,

stihla lotra boží metla.

Zvěst zámeckým těká dvorem,

že Huerta hyne morem.

Trhlý zvonek věže sípá,

že ten hrozný vlk už scípá.

Kněze prosil, škemral, hekal,

před hradem už satan čekal.

Netrpěliv lotru kynul;

nevzal Boha Hoef a zhynul.

Bouře vyla; velcí, malí

zděšením se křižovali.

Všecko prchlo z komnat spěchem –

z hradu letěl satan s Hoefem.