O NĚČEM PŘEMÝŠLÍM.

O něčem přemýšlím, sám nevím, co mi schází,

cos jen jak v stroji když se něco hatí,

vím jen, že mysl do temna se tratí

a tmou čím dál tím víc to v srdci mrazí.

Něčeho vzpomínám, sám nevím, co mne tíží,

tvář jiných, má se potácí tu maně,

vím jen, že oči zakrývám si v dlaně,

a lící se mi horká slza plíží.

Dob štěstí vzpomínat, jež nevrátí se zpět

a nemít nic, po čem už člověk touží

a slyšet chřest jen olovněných let

a nevědět, proč dál se život plouží,

Snad jen to jediné, co ještě zbývá,

ty vzpomínky by spláchla řeka líná –

O něčem přemýšlím a myšlenka to divá

a anděl můj nade mnou ruce spíná.