O novém se pořád mluví věku,

O novém se pořád mluví věku,

Každé o něm ústo blekoce,

Okouší již napřed ovoce,

S nímž zavítá nyní ku člověku.

Však zda jsou to plody pravých vděků,

Pochodí-li světel od Otce,

Čili vrah je, zlého původce,

Ve tmách snoval v zapeklitém vztěku?

Neneznámy jsou všem ony stromy,

Nesou plody krásné na pohled,

Jenž však vnitř jsou popel, prach a jed.

Jenom člověk zhola nevědomý

Naděje se vzácný med a stred

Vynímati z jablek ze Sodomy.