O pojď...

By Josef František Karas

Pojď, je večer. V ulic šero z kandelábrů světlo hýří,

a přec zdá se, že se stále mlha snáší a tma šíří.

Optický klam? Nerozbírej. Do vln zástupů se potop –

hledá-li tě, v klidné spleti nenajde tě smutků pochop.

Pojď, je večer. V lidstva reji zapomeneš na žal starý,

šílenství-li na tě číhá, nechytne tě svými spáry.

Nechceš? U nás kulich houkat bude ve kraj plný temna

a na duši tvou navěsí večer smutku vlákna jemná.