O PŘÍSPĚVEK.

Komandovat poesii –

ano, snad to také jde –

provinile skláním šíji:

nejsem, jenž to dovede!

Napsat verše, hrstku prosy,

zvlášť, když se mi námět řek,

nesvedu – mně svědky bozi! –

ani za velkostatek!

Poslali jste krasavici,

bila do mne očima,

řečí libě ševelící,

úsměvy nejsladšíma –

všemu tomu, lidé zlatí,

hrdině jsem terčem stál –

dovedl jsem odolati,

ničeho jsem nenapsal!