O SPRAVEDLNOST.
By Antonín Sova
Až vše, co patřívalo mi, si budu opět brát,
snad bez krvavých stop vše neskončí.
Boj dvakrát zlý a těžký udolat
i nepřítele i jich náhončí.
To bude boj! Buď o život neb o smrt bude hrát.
Leč vy, že na hrdle a na svobodě své
jste také poznali ty ruce krvavé,
ty stejně hrozné ruce zákeřné,
výbojné, vraždící a chladně katovské,
vy všichni, bratři, zahřmíte své mocné: ne,
se světa sprovodit
až budou chtít mou pevnou vůli: žít.
A z dávné mojí moci, moci královské,
kopyty koní roznesené, rozdupané, vyloupené
a několika milci poděděné,
z mé dávné moci lidu mého záštitu
mi pomůžete stmelit, po balvanech snést,
a „Spravedlnost“, vrytou mého do štítu
mi dáte v čele světa triumfálně nést.