O SPRAVEDLNOST.

By Antonín Sova

Až vše, co patřívalo mi, si budu opět brát,

snad bez krvavých stop vše neskončí.

Boj dvakrát zlý a těžký udolat

i nepřítele i jich náhončí.

To bude boj! Buď o život neb o smrt bude hrát.

Leč vy, že na hrdle a na svobodě své

jste také poznali ty ruce krvavé,

ty stejně hrozné ruce zákeřné,

výbojné, vraždící a chladně katovské,

vy všichni, bratři, zahřmíte své mocné: ne,

se světa sprovodit

až budou chtít mou pevnou vůli: žít.

A z dávné mojí moci, moci královské,

kopyty koní roznesené, rozdupané, vyloupené

a několika milci poděděné,

z mé dávné moci lidu mého záštitu

mi pomůžete stmelit, po balvanech snést,

a „Spravedlnost“, vrytou mého do štítu

mi dáte v čele světa triumfálně nést.