O v skrytých dílnách příroda

O v skrytých dílnách příroda

své velké divy kuje

a z různých živlů člověku

pohádky věčné snuje.

Tam nedosáhne matná zář,

již rozumem my zveme,

ty říše mluví Bohu jen

a nám jsou věčně němé.

K nim mnohý věštec putoval,

zbrojený pravdou věčnou,

a žádný přece nenašel

tam záři dostatečnou;

a mnohý v srdci přírody

zřel její pravé síly,

leč když se vrací k životu,

tu procitne – tu šílí.