O věčná, svatá přírodo,

O věčná, svatá přírodo,

kde jsou tvé mocné síly,

že člověk, největší tvůj syn,

vždy víc se k pádu chýlí?

Což platen pokrok mámivý

v bohatství, v blahobytu,

když víc a víc se tratí nám

poklady čistých citů?

Což platen dějů kvapný proud,

když nedotkne se hloubi,

když pohltiv vší šlechetnosť

jen chátru s chátrou snoubí?

Kde prospěch v tom, že lidstvo teď

se dere věčným bojem

an zisk jen platí; pravda však

a ctnosť je pouhý pojem?