O, věřte, páni, dozajista...

O, věřte, páni, dozajista,

že cigán oplátku vám chystá;

až honbu budete si dělit,

on pojechá si také střelit.

Při senoseči, milí páni,

též kosu vezme na sekání;

ryb chytat půjdete-li k řece,

on, třeba nezván, přijde přece.

A budete-li vázat snopy,

i jeho ruka se jich chopí,

a na společném potom mlatě

sám naměří vám vrchovatě.

To bude život, páni zlatí,

že rozoumek vám zkudrnatí;

však až vše spere se a zhatí,

pak, myslím, budem zase brati! –