Obět Ludovíčina.

By Josef Krasoslav Chmelenský

Ať radostně dívka jasá, když outlý

Oblíčej patří ze zrcadla mile

Smát se na se; ať z rodu matka něžná

Svého kochá se,

Svou vidíc ve něm podobu. Mně výše

Zaplesat je, patře obraz se lesknout

Svůj v slzy pro mne roněné ve očku

Ctné Ludovíky.