OBĚTI.

Jsou vzdechy panenské, jež v samotách se třesou.

Jsou srdce bělostná jak čistá oběť bájná,

jak oběť Abela, z níž vůně výš se nesou. –

Dým v dáli plazivý jde od oltáře Kaina.

Ó něžné oběti, vy srdce v ohni mroucí,

proč v božském oblaku vás jímá touha tajná,

jít v plazivý ten dým, v něm skrýt své tluky vroucí

a tichým terčem být pro smrtný oštěp Kaina?