OBLÁZKY

Žilkovatý, hladký, mléčný –

ale tím i hotov již –

hloupý kámen, povalečný,

hračka dětí nanejvýš.

A na místě nevydrží!

Co již zlajdal světa jen,

strání, polem, řekou, strží –

teď tu civí vyvržen.

Hrany pryč. Ó hochu milý,

takhle s tebou není nic.

Nač pak by tě použili?

I ta dlažba chce dnes víc.

Kdybys aspoň šťastně trochu

byl se usadil jen dřív,

světoběžník, milý hochu,

neobroste jaktěživ.

Ale jako křemen pravý

mlčí zarputilec náš –

Hle, tu David běží plavý –

dost již slintal Goliáš.