Obraz dívky mé.

Ach, všude, lepá děvinko!

Zřím Tebe! – Kam jen napínám

Kroky: kras Tvých vidím tu

Obrázek.

Kdyžto ve blankyt nebeský

Své zraky vznáším: tu mním se

Zírat nyjící modro

Očinka!

Krásnobarevnou kdy zírám

Růži: přede mnou se vznáší

Tvá k celování povabná

Hubinka.

Medotoký zpěv slavíka

Opětuje mně pění Tvé

Sladkolinoucí z hrdélka

O lásce!

Čílko labutné v měsíci

Zřím Tvoje; ve sněhobílém

Ach lilium ňádra, ňádra

Panenská.

Před vyjetím když slunéčka

Obloha zardí se ráno:

Tuť na Tě nejvíc zpomínám,

Milenko!

Neb rděly tak Tvé se líce,

Ach, kdy prvotní slovínko

Rtů zjevilo Tvou mi lásku

Nevinnou!