Obraz mysli mojí.

Mlhavý závoj mysl mou

nezralou obestírá,

jak těsný obal pučící

na jaře poupě svírá.

A jak se poupě rozvinouc

roztrhne roušku taje

a jasna slunka paprslek

ve kalich vonný ssaje:

tak mysl má se rozbují

a závoj temna zruší,

a v pravdy svaté pablesku

celou svou ztopím duši. –