OBRAZ NEZNÁMÉHO MISTRA.

Z trecenta luhů v náš věk zabloudilý

ó drahý hochu s kšticí havranní!

Co v tazích tvých spí utajené síly,

co hloubky citu, bezdno dumání!

Tvůj otec orkán byl, tvé sestry víly,

to v oka tvého číst lze zaplání.

Taks příbuzný nám, sympatický, milý,

v tom sladkobolném, teskném usmání!