OBROZENÍ

Vše bylo shnilé, zpuchřelé,

červ podryl duší vzrůst –

a lidstvo hnusné, zvlažnělé

Bůh vyvrh’ ze svých úst.

V ohni a vichru hučení

Duch svatý na zem stek’ –

v krvi a houfnic zuření

rodí se nový věk!

Ty, kteří smrt nám hlásali,

bouř smetla s katheder,

a slavně svítá do dáli

vzkříšení svatvečer.

V bludiště duchů granát pad’

a rozbil koutů spleť –

zazáří v temno, a duch mlád

uslyšel odpověď:

Že odešli jste od Krista

padli jste do bludů,

a nyní vstává očista

zas lidských osudů!

Že nechtěli jste Chlebem žít

a Krví tajemnou –

Dnes musíte se obrodit

masem a krví svou!

Ďábel, jenž směl tak dlouho set,

teď sklízí svoji žeň –

mrtvoly, trosky, krev a smrt

a záští povodeň.

Tak hřmí to nyní Evropou,

starý se hroutí svět –

a nad krvavou potopou

zaplane lidství květ!