Obsypán kvítím je celičký svět,

Obsypán kvítím je celičký svět,

celičký hoří;

devět se motýlků v dívčí květ

pro med noří.

Kolik jich marně as letí zpět?

Jediný však jenom ztuší

slast ráje celou,

jenž rozechvělou

prvníkrát zlíbá duši.

Ostatní pájí jen suchá

nektaru smeť,

edenu slaboučká tucha.

Květinku na slunci dnes já shled’.

Leť k ní, duše má, leť!

Pít dej už, med chci, med!