OBZORY SE ÚŽÍ...

V mých duše sadech odkvetly

trsy ubledlých růží..

poslední stín naděje zvad’,

svou duší cítím vítr vát – –

To obzory se úží.

V mých duše sadech zmlkl zpěv

myšlenek ptačích druží,

já duší cítím vítr vát

a staré sny se rozplývat – –

To obzory se úží.

Z mých duše zahrad uprchli

šotkové pidimuží..

tak bych je viděl ještě rád,

než budu tiše umírat..

však obzory se úží.