OČI.

Jsou oči, kterých nelze zapomenout,

hluboké jako černá lesní tůně.

A oči tesklivé jak v rozloučení,

že srdce po nich stále touhou stůně.

Jsou oči, kterých nelze zapomenout,

planoucí jako hvězdy v tmavé noci.

A oči zářící, jak maják v moři,

když loď je v bouři někde bez pomoci.

Jsou oči, kterých nelze zapomenout,

z nich oddanost i láska vždy se dívá.

A oči bolesti, jež rozumějí,

zří všechno, co se na dně duše skrývá.

Jsou oči, kterých nelze zapomenout,

jak pohled plaché, poraněné laně.

A oči, které smutek rozdávají,

že nelze zapomenout nikdy na ně.