OČI JEJÍ.

By Karel Sabina

Oči kouzelné, v tajemném lesku

Vašem jaká čaromoc se kryje,

Že, kam jedinká z vás zář zasáhne,

Raněné ní srdce bolem nyje?

Jako v hloubku jezerní se ztápí

Blouznivcův vzhled: s myslí omámenou,

A zas jako v modro nebes tajných

Zrak upírá s duší povýšenou:

Takž an z hlubin vašich kouzlo bezdna,

Tajno nebes – mocně vábí k sobě,

K vám se vracím, kdy se den můj sklání,

Co k svým hvězdám poutník v noční době.

Snad až touha má se v chladu ztiší,

Nestíhajíc více lesk náš žhavý,

Nad mým hrobem slzou nezvlaženým

Vaše zář se chvilkou pozastaví.