OČI.

By Adolf Červinka

Jen duši tvou chtěl bych si vzít,

jež očima tvýma se dívá,

a pak zase svou cestou jít,

jež ve smutnou nížinu splývá...

Snad rety tvé žhavé jsou dost

a k polibkům rády se nahnou...

Já z jiného světa jsem host,

jen po duši ruce mé prahnou!

A všecko, co dosud jsem žil,

je najednou nicotnou tříští,

když z hlubin tvé duše jsem pil,

mně lásky se zjevilo Příští!