Očím čtoucím mé verše.

Vy oči neznámé, jež skloníte se krásné

jak k bledým fialám, co vůní mdlou jsou tkány,

v těch smutných písní sny, kde naděje má hasne,

vy hvězdy milenců, ó, buďte požehnány!

Vy hvězdy zapadlé, jichž neuzří mé oko,

já ve snu tuším vás i zářnou vaši krásu,

jak v duše hlubinách bych cítil přehluboko

znít rhytmy polibků a dýchal vůni vlasů.