OCÚNY

By Jiří Karásek ze Lvovic

Život jak povrch mrtvé laguny

Se plísní pokrývá, smrt v sobě tají.

Než naděješ se, chladné ocúny,

Podzimu ametysty, rozkvétají.

Na snahy marné máš teď odpověď,

Na chvíle zmeškané a prázdné snění.

Co zmařilo se, trpce bolí teď

Výčitkou osudného nezrození.