Od 2. do 14. září

Ten štíhlý, bílý prst se náhle zdvih’.

A každý z nás – z nás, jeho žáků – ztich’.

„Tož chvilku. Nutno bdít. Já odcházím.“

A přešly dni. A noci šly. A zdřim’.

Šel, záhadný, jenž světlý v čele šel.

On, rozjasňovatel. Náš učitel.

Je vůkol temno. Velký oheň zhas’.

Je v nitru jas. To hoříš, otče, v nás.

Šel v boží klid, kam veleno mu jít.

A bílý, štíhlý prst nám káže: bdít!