OD BOŽÍHO RÁNA.

Od božího rána

slunečná zlatá vše brána.

Řeka světla a ticha

teče a mezi olšemi dýchá.

Přes domek u lesa, louky a sad

zlaté brány oblouk je rozepjat.

Chasníci s děvčaty sedli v stráni

vystrojeni k hostině lásky a k odevzdání.

Kukačka kuká. Petrklíče v zlato se taví.

Nedělní odpoledne. Zelené podušky trávy.

Skály s šedým mechem a ještěrkami

lesknou se v slunci jak poseté drahokamy.

Nevidět vsi, jen zlatá brána

slunečného dne dokořán zotvírána.

Horce šeptají trávy a kře a stromy,

zvuky hasnou a v tichu se lomí.

Nad řekou světel jak nehnutě nad lovišti si loví

lovec smrti či života. A loví, loví...