OD DÁLNÝCH HVĚZD.

Od dálných hvězd dnes dolů záře splývá

tak čarovně, že chví se celá zem!

V tu dálnou výš se duše teskně dívá,

v té říši vesmírné tak bolně pookřívá –

Oh je tak volně celým prostorem!

Tak v sobě oblohu si velkolepou sklenout

a na ní tisícerým hvězdám dáti zkvésti!

Tak na vše každodenní moci zapomenout,

tak na vždy zapomenout –

oh, bože můj, jak nesmírné to štěstí!