Od křovíčka...

Od křovíčka ke křoví

kvetlo plno máčky,

sluníčko se chytalo

zlatem na obláčky.

Pěnice a lindušky

zpívaly až milo,

že se v písní perličkách

srdce zachytilo.

Jedno křídlo po druhém

kolem hlavy šušká,

až se v dlani chytila

krotká vřetenuška.

Šeptá vzduchem, v lupení –

modlitbička skrytá,

až se nějak rosy mha

na víčka mi chytá.

Kloním toužně obličej

do rozkvetlé máčky,

duše má se zachytla

v dálce na obláčky.