„Od slovanských hájů v tomto rouše stínu

„Od slovanských hájů v tomto rouše stínu

Vlast mne s heslem k tobě posýlá,

Slyš, by sokyní dél nebyla:

Miluješli vlast svou více, čili Mínu?“

„A já z tam těch břehů, tobě známých, plynu,

Tři dni šíp ten matka ostřila,

Mluv, neb chce, by jednou zkusyla:

Miluješli vlast svou více, čili Mínu?“

Půlnoc bije. Já se tiše z lůžka vztáhnu,

Stanu před ně různým svědomím,

Meč tam tu šíp, vlast tam tu má přítelkyně;

Mlčím, váhám: rázem rukou v ňádra sáhnu,

Srdce vyrvu, na dvé rozlomím,

Na, řku, jednu vlasti půlku, druhou Míně.