Od žalmů, Job v nichž opuštěný nyje,

Od žalmů, Job v nichž opuštěný nyje,

až Firdusiho v smutné roztesknění nyje,

a odtud k pěvci, nad nějž větší není,

po nivách prozářené Italie.

Jen žaloba zní na tě, velká zmije,

jež, aby věčně žila., věčně plení

a s pokolením hltá pokolení!

Proč před tebou se nikdo neukryje?

Proč s věštci as a mudrci a bardy

jsi ve sporu, proč žaloby jen samé

v slz proudu jsou, jež ronil Leopardi?

Proč od posvátné bible po Schah-name

byl marný každý lék i vláčnost nardy?

Proč strádat jen, proč umírat jen máme?