ODA NA JARO.

Ó Jara trompetty si vichří triumfalní

a všichni čekají na návrat mladých ptáků,

v jichž peří budou chvět se hudby rovníkové

a až k nám přiletí, mé všechny jarní lásky,

na smavých pobřežích prapory vyvěsíme

a bude naše země se zdvihat v rhytmech svátku,

které jsou bělostné jako sny zasnoubených.

Zpívejte mi písně o vůních velikonočních!

zpívejte mi písně o slunci a o břečťanech!

Všechno je prosté a plno upřímnosti

a myrrhy prvních přání k nám s nebes spadávají;

my, ptáci opilí závraťmi všeho štěstí,

se v začátky dnů jarních unyle kolébáme,

neznáme vichřice a kruté kouzelnice,

blázniví krásou nebes a symfonií moří

se v začátky dnů jarních unyle kolébáme.

A všechno bude světlo, co z našich očí září

a všechno bude hudba, co v našich prsou vane.

Své štěstí vtělíme v rej oranžových vlajek

a mladý Bůh nám řekne záři myšlenek svých

od hvězdy ku hvězdě chtí bloudit naše duše

každičké říci jásot velkonočních vůní.