Oda na lenost.

Jednouť také tobě, lenosti!

Ňákou chválu vzdáti musím.

O! – a – le co – nyní – zkusím –

Bych – tě – chvá – lil – po – dlé – hodnosti!

Však co mohu udělám,

Po práci si pohov dám.

Poklade! kdo tebe jenom má,

Toho život v pokojnosti – –

Ach! – já – vzí – vám – do slabosti,

Padám. – Nu – tak – rozmilá –

Mi to nyní daruješ;

Neb mi sama zbraňuješ.