ODA NA ŘÍM (I.)

Konečně patřím ve tvář tvoji,

ty bojovníku strašlivý,

v tisíciletí staré zbroji,

pod kterou věky trouchniví

zříš na mne zraky kovovými

a já se chvěji v úžasu.

Chápu je? Pohrdáš mnou, rci mi,

či vyzýváš mne k zápasu?