Odbytý ženich.

By František Hajniš

Chodíval k nám, chodíval,

Z městečka panáček,

Pantalony dlouhé měl

A čiperný fráček.

Rukavičky žluťounké,

Z aksamitu vestu;

Chtěl, bych se s ním vydala

Na života cestu.

On hledal jen tisíce,

Na lásku se neptal,

Do města že z vesnice

Dostanu se, šeptal.

Aj, panáčku schytralý!

Srdce kde jste nechal?

Radilabych, abyste

Hbitě za ním spěchal.

Já o město nestojím,

Krátké nosím šaty;

Ráda bych, by vám, co mně,

Bylo vidět paty.

Porozuměl řeči mé,

S dlouhým odtáh nosem,

A když se nám poroučel,

Zakejvnul jen šosem.