Odbytý.

By Josef Václav Sládek

Když si mne, holčina,

nebudeš hledět,

nechám tě na písku,

nechám tě sedět.

Vezme tě po dešti

ta velká voda,

však tě, můj holoubku,

nebude škoda. –

Škoda i neškoda,

skočím tam sama;

hochům jen pověz to,

že konec s náma.

Tuze je, holečku,

nemusíš lekat, –

nežli se utopím,

– že budu čekat!