ODEVZDÁNÍ.

Dech noci květnový

nad rovinami...

V šumícím březoví

jsme sami, sami, sami...

Ty za ruku mne vem‘...

Chci s tebou jíti...

Hle, měsíc nad lesem

tak podivně svítí...

Chci hrobař sladký být

všeho, co bylo,...

v tvém srdci vykoupit

svou naděj i své dílo...

Ó sladký! Já se vzdám

věrně a němě...

Ó veď mne, kam chceš sám...

Co chceš mít ze mne?

Ženu, jež pochopí

dnů smysl, doby,

mnou ryté podkopy,

oživlé hroby...

Ženu, jež pohřbívá,

jdouc křísit zítra...

Tu, která rodívá

v sváteční jitra...