ODHALENÉ TAJEMSTVÍ

Já v jejím srdci hledal na povrchu

květiny, které voní ještě po bolu

a hrobu dohrabal se v dálce sedmi vrchů,

v ní zavražděnou našel mrtvolu.

Úžasně krásně byla vystrojena

ručkám a jistě drobnýma,

v prach rozpadla se, utajena

před zvědavýma očima.

Jak zahradníku bylo mi, jenž jemně

šel květy zřít – a balvan odvalí.

A pod ním v hloubi mlčelivé země

tajemné, strašné drama odhalí.