ODHODLÁNÍ.

Vplížilo se mezi nás netušeně

jakési prapodivné roztrpčení,

jež předehrou se zdá být k oné scéně,

jíž říkává se: kouzlo rozloučení...

Mne dráždí jedno – stal jsem se ti mužem

a milencem jsem tobě přestal býti –

mne dráždí volnost, s níž se klamat můžem

a zbabělosť pravdu si zatajiti.

Jdou pusté dny okolo pustých duší,

jdou noci zlé do srdcí plných stínů

a jejich kroky smutek nepřehluší,

v němž zmíráš ty, v němž i já zvolna hynu.

Ztratila slova prudkou příchuť jedu,

ztratila těla oheň spalující.

Okovy zbyly pro dnů našich bědu

a stud, jenž časem plane v naší líci.

Prohráli jsme partii milování

a sevšednění cynicky se směje.

Je nutno končit. Ihned, bez váhání.

Ledová srdce nic již nezahřeje.