ODJEZD NA VOJNU.

S Bohem buď matičko,

Bratře a sestřičko,

Víc doma nebudu spát;

Můj koník ten vraný

Hrabe jíž sedlaný,

Dál chce do války se hnát.

Máti dej znamení,

Sestro políbení,

Bratře koníka přiveď;

Šavle již po boku,

Nuž koni do skoku;

Do boje, do ohně leť.

Cupity, dupity,

Jezdec již ukrytý

Za všemi zahradami;

Nikdo ho nevidí,

Přece ho vyslídí

Oči dvě se slzami.

Vy oči jak nebe,

Pomněte na sebe,

Proč jste se rozplakaly?

Zlí lidé jak hadi

S úklady v kapradí

Lásce hrob vykopali.

V bělounký šáteček,

Od ní to dáreček,

Jezdec též slze roní;

Řehce kůň v tom hoři,

Míje vše zádvoří,

Jak kdy ho vlci honí.

Slunce již zapadá,

Kůň sotva dopadá

Přes hory, přes doly dech;

Utíkej kraj světa,

Bol tě přec doletá,

Střela – blesk jeho je spěch.

Ještě se obrátí

Jednou jak v závratí

Jezdec na vísku blahou;

Poslední záře se

V okénku zatřese,

Kde nechal dívku drahou.

Kůň dolem, kůň horem,

Krkavce s krákorem

V oblakách hladové zřít;

Počkejte do boje,

Vždyť hody vy svoje

Ráno již budete mít.

Z blízka i z daleka

Blesk a hrom přitěká,

Z mračen-li nikdo neví;

Až když je po noci,

Krvaví potoci –

Bojiště všem se jeví.

Slunce jde nad hory,

K vísce přes oupory

Sám komoň skáče chvatem;

Šáteček u sedla –

Panna kde ubledla –

Schvácený klesne na zem.

Odvažte šáteček,

Vrácený dáreček,

Modré ho oči chtějí,

Slze jak perličky

Přes bledé tvářičky

V šáteček jen se lejí.

Slzičky lejte se,

Ňadérka chvějte se,

Strápené srdce puká;

Slunko než zapadlo,

Srdce již uvadlo,

Za humny sejček huká.