ODKVĚT.

Je podzim všude kol a teskno po kraji

a mlha bílá stromy obetkává.

Na cestě rudé listí voní hořce mdle.

Má duše snivá, tesknivá a plavá...

Svou cestou kráčím, smutný poutník, do dáli.

A v duši zpěv mi léta dosud tiše zpívá.

Tak je mi divně, teskně nevýslovně,

jak tomu, smrt kdo svojí tuší, bývá.