Odlétala holubice...

Odlétala holubice

údolíčkem v les,

kudy – tudy – ztratila se

do nebes.

Hvězda zlatá svítila mi,

ale nesvítí,

zapadla tam s mojí slzou

v rokytí.

Nebyla to holubička

ani hvězdy svit,

byl to sen, v nějž duše chtěla

uvěřit.

Byl to sen, jenž pěšinami

tichounkými plul,

a pak někde ve studánce –

utonul.